Jo-Jo a hračky pro děti

Z hlediska rozvoje dítěte jsou nejlepší hračky tvárné, stačí i pouhá hmota: písek, papír, plastelína, těsto, moderní formy tvarovacích hmot různého složení. Následují jednoduché kostky, potom stavebnice s různými druhy „zámků“, které udrží složený tvar. Nejznámější a velmi oblíbená je stavebnice Lego, která je variabilní a flexibilní v rámci několika velikostí (podle věkových kategorií). Především u těchto základních hraček platí, že pokud je dítěti věnována péče s předvedením různých možností tvorby, dokáže se dítě brzy účelně zabavit samo a aplikuje své poznatky v dalších podobných činnostech.

Moderní elektronické hračky, zvířátka a figurky jsou především poplatné vlně reklam a pokud nemají širší možnost hry, dítě brzy omrzí nebo vyžaduje módnější záležitost. Jsou finančně nákladné a jejich vlastnictví má pro dítě především společensko-psychologický efekt.


Hračkobraní je letní festival o hračkách a jejich tvůrcích konaný v zámku v Kamenici nad Lipou od roku 2006. Festivalovou prioritou je podle organizátorů snaha o zviditelnění klasické české hračky z tradičních materiálů jako je dřevo, papír a textil. Na akci jsou každoročně prezentovány největší osobnosti domácí hračkářské tvorby, ale také studenti a budoucí tvůrci nových hraček. Hračkobraní bývá doplněno o různé aktivity. Konají se zde ukázky výroby hraček a k dispozici je i herna.


Hračkobaní


Festival umožňuje setkávání lidí, kteří mají zájem o hračku z přírodního materiálu. Uskutečňuje se ve dvou rovinách:

  • odborné (Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Design centrum ČR, Sdružení pro hračku a hru a Asociace hračka).
  • propagační – otevřené co nejširší veřejnosti.

Hlavním impulsem je podle organizátorů snaha o obnovu veřejné důvěry k české hračce z přírodního materiálu a obnovu zájmu o tento specifický druh hračky. Dále zohlednit tradici výroby hraček v Kamenici nad Lipou, mimo jiné existenci tzv. Hračkářské školy. Připomenout kamenický zámek v blízké podobě jeho dřívějšímu využití – jako místo, kde mnoho generací děti pobývalo v rámci ozdravného pobytu (více jak 50 let využíván jako dětská ozdravovna).


Hračka je předmět ke hře dětí, ale občas i dospělých. Slouží k upoutání pozornosti dítěte, jeho zabavení, či případně k rozvíjení jeho motorických a psychických schopností. Hračky existují již po tisíce let. Panenky, zvířátka, vojáčci a miniatury nástrojů dospělých jsou nacházeny v archeologických vykopávkách od nepaměti. Inkové kupříkladu měli hračku na kolech i přesto, že jejich kultura dospělých kolo nepoužívala. Až do devatenáctého století patřilo k základní surovině pro výrobu hraček dřevo. Postupem času přibývaly hračky z kovu, porcelánu apod. S nástupem moderních syntetických materiálů po druhé světové válce, se začínají objevovat panenky a další hračky z umělých hmot. Ve 20. století došlo k masové produkci hraček.

Sportovní hračky pro děti i jejich rodiče…

Jo-jo

Jo-jo (též jo jo, yoyo či yo-yo) je hračka tvořená dvěma stejně velkými a stejně těžkými disky vyrobenými ze dřeva, plastu nebo kovu a spojenými osou, okolo níž je omotán provázek. Na volném konci provázku je smyčka, jež se obvykle navléká na prostředníček.


Hráč pustí jo-jo, přivázané k prostředníku, volně z ruky. Provázek se začne odvíjet a jo-jo při pádu začíná rychle rotovat kolem své osy. Gyroskopický efekt jo-jo stabilizuje a jakmile se provázek celý odvine, začne se setrvačností ihned navíjet zpět. Pokud hráč v pravou chvíli jemně pohne rukou nahoru a dolů, pohyb hračky se neustále opakuje. Rychlost odvíjení a navíjení lze regulovat. Hračku lze pak vypouštět i jiným směrem, např. vodorovně přímo před sebe.


Nejstarší doložitelné zmínky pochází z Řecka - na kresbě na nádobě z období kolem roku 500 př. n. l. je zobrazen mladík hrající si s jojem. Archeologicky jsou doložené i samotné disky (přesněji jejich keramické napodobeniny nalezené v hrobech dětí). Kresby z té doby lze údajně nalézt i v Egyptě. Další zmínka je až z 16. století - domorodci na Filipínách prý zabíjeli z korun stromů kořist na zemi spouštěním kamenů na laně a pokud se netrefili, kámen se jim vrátil zpátky. Tento popis sice jo-jo připomíná, nicméně není doložené, že šlo skutečně o tento princip.


Znamení


Prokazatelné zobrazení joja je na krabičce z Indie z roku 1765, pak se velmi rychle dostalo do Evropy mezi aristokracii, jak dokazují obrazy z roku 1780. Na předrevolučním obraze z roku 1789 je s jojem v ruce zobrazen čtyřletý Ludvík XVII., a před bitvou u Waterloo si hraním s jojem krátili čas už i obyčejní francouzští vojáci. Další vlna zájmu o tuto hračku přišla ve 20. století z USA, kde dostalo název yo-yo (což má filipínsky znamenat „pojď-pojď“).

Jo-jo s pouzdrem - originální jo-jo s pouzdrem na zavěšení(zaháknutí). Jo-jo má v sobě LED diodu, která blikne, jakmile se provázek celý vymotá z joja. V okamžiku kdy jo-jo blikne byste měli udělat protipohyb provázkem. Jistě potěší jak děti tak dospělé.


Smajlík


Jo-jo efekt je opětovné přibrání hmotnosti po prodělané redukci hmotnosti. Opětovné přibrání je zpravidla větší než byla původní redukce hmotnosti. Kdy dochází k jo-jo efektu. K jo-jo efektu dochází zpravidla tehdy, kdy se člověk po prodělané redukci hmotnosti rychle (okamžitě) vrátí k původnímu nezdravému způsobu stravování. Nezdravým způsobem stravování se myslí nejenom množství, ale i kvalita a skladba stravy. Naše tělo je zvyklé dělat si zásoby tzv. na horší časy. Pokud tedy držíte dietu (omezujete příjem potravin - energie), Vaše tělo považuje takové období za období chudoby (dříve srovnatelné třeba se zimním obdobím). Jakmile začnete po prodělané redukci rychle "normálně" jíst, tělo si okamžitě začne dělat zásoby na příští "období chudoby" (nebo na zimu chce-li). Jedná se o pozůstatek z minulosti, který máme geneticky zakódovaný v našem těle. Všimněte si, že v teplejších krajích je mnohem méně lidí s obezitou, to je částečně způsobeno také tím, že v dřívějších dobách zde byla celoroční úroda - hojnost a tedy tělo nemělo důvod vytvářet zásoby. Dnes máme celoročně hojnost všeho co chceme - tak tloustneme. Jak předejít jo-jo efektu? Obecně je odpověď celkem jednoduchá. Zatěžovat své tělo po redukci váhy pomalu a postupně zvýšeným příjmem potravin. Tak si tělo lépe zvykne a nemá důvod dělat zásoby.

Yo-yo - moderní varianta joja

Zřejmě českou specialitou je používání pojmů jo-jo i yo-yo. Jo-jo a jeho princip je popsaný výše, yo-yo pak označuje zdánlivě stejnou hračku - provázek (tzv. string) však není napevno připevněn k ose spojující disky, je kolem ní obmotán (většinou jednou, pro snazší návrat yoya může i vícekrát), takže po vypuštění z ruky zůstane yo-yo rotovat na konci stringu (tzv. trik sleeper). S tímto vylepšením přišel v roce 1928 Američan filipínského původu Pedro Flores - jeho yoya byla dřevěná, string byl z hedvábí a po ose klouzal.


Později byla patentována různá vylepšení - ložiska pro prodloužení doby rotace (světový rekord je 30 minut 28,3 s - Simpson Wong, Florida - 2012), brzdný systém pro umožnění návratu yoya do ruky, různé tvary yoya (imperial, modified, pagoda a asi nejrozšířenější butterfly).


jojo


Toto vše umožnilo provádět s yoyem dříve netušené, tzv. stringové, triky. Původní jojování, kdy se jo-jo po odmotání na konec stringu začalo ihned vracet, připomíná v moderní době tzv. loopování – yo-yo nezískává rotační energii pomocí gravitace, ale švihem prstu - pohybuje se pak po zdánlivě přímé dráze od ruky a zpět, není však při návratu do ruky chyceno ale pohybem prstu je opět vysláno původním směrem, pro efekt je takto například možné si při yoyování lehnout a plynule pokračovat směrem vzhůru. Stringové triky využívají toho, že se yo-yo samo nevrací (nejjednodušší a základní trik je výše zmíněný sleeper - ale pro nováčka může být i u tohoto triku problém jej zakončit, musí se naučit používat brzdný systém), pak je možné pracovat i se stringem - uchopit jej do druhé ruky, zaháknout za libovolný prst či prsty, obmotat kolem samotného yoya nebo toto vše kombinovat. Triků je nepřeberné množství, při soutěžním předvádění předepsaných triků začíná trik vyhozením yoya z ruky a končí návratem do téže ruky, jinak yoyer triky různě kombinuje a navazuje, popřípadě vymýšlí vlastní.


jojo2


Dokud nebylo vynalezeno yo-yo, spočívaly soutěže převážně ve vytrvalostním „jojování“. S příchodem yoya se začala hodnotit šikovnost soupeřů, tedy jak složité triky jsou schopní bezchybně předvést. Hodnotí se provedení předepsaných triků a/nebo tzv. freestyle - volná sestava, kdy soutěžící předvádí ve stanoveném čase sestavy triků, rozhodčí pak hodnotí podobně jako ve sportovní gymnastice. Soutěže jsou, jako ve většině sportovních odvětví, pořádány na národní i nadnárodní úrovni - mistrovství světa bývá v USA.


jojo3

 

Fyr Flyz - světelné efekty

Pojďte si hrát i v noci! S Fyr Flyz se můžete naučit mnoho triků a předvést zajímavou světelnou show svým kamarádům. Možnosti jsou zcela neomezeny! Vytvořte světelné spirály, prstence a mnoho další světelných tvarů. Zkuste nasbírat co nejvíce barev!

 

Zažij jedinečnou zábavu, zažij světelnou show. Nauč se jedinečné triky a předveď světelnou show. S novinkou Fyr Flyz můžeš vytvářet světelné spirály, prstence a další světelné triky. Fyr Flyz má dva svítící konce a vytváří tak dvě svítící čáry. Tyto konce jsou od sebe navzájem vzdáleny 9 cm. Fyr Flyz je řízen pomocí dvou šňůrek, které držíš ve svých rukou, a řídíš jimi pohyb.


fyr flytz

 

Káča

Káča má zpravidla tvar kužele, většinou je jeho vrcholová část prodloužená a ve středu podstavy je připevněno držadlo pro roztáčení káči. Původně bývala vyráběna ze dřeva, v dnešní době se často uplatňují i další materiály, zejména kovy nebo plasty. Klasická káča má velikost několika centimetrů. Velká káča s mechanickými součástkami uvnitř, jejíž točení bývá doprovázeno zvukovými nebo světelnými efekty, se označuje jako vlček.


Káča


Cílem hry je káču stojící na špičce roztočit tak, aby se vydržela točit co nejdéle. Roztáčení se většinou provádí prsty, existuje ale i možnost roztáčet káču bičem. Pro dosažení dlouhé doby točení je důležitá kvalita káči (zejména její vyvážení) a povrch s nízkým třením.

Diabolo

Diabolo (často nesprávně nazývané diablo, dříve též ďábel na dvou hůlkách) je žonglovací pomůcka skládající se z cívky, která je točena a vyhazována pomocí provázku uvázaného mezi dvě hůlky (tzv. ovládací, či vodicí), držené žonglérem v rukách.


Předchůdcem dnešního diabola je čínské jo-jo. Diabolo se vyrábí z různých materiálů v několika velikostech. Široká je i škála ovládacích hůlek, od obyčejných dřevěných, přes hliníkové, až po karbonové s měkkou rukojetí.


diablo


Historikové se shodují, že diabolo pochází z Číny a to již před 4000 tisíci lety za vlády dynastie Chan. První diabolo bylo vyrobeno z bambusu a mělo v sobě jakési dírky, ty sloužily k tomu, že když bylo diabolo roztočené tak vydávalo charakteristické pískání. Do Evropy se diabolo dostalo zásluhou francouzských a anglických misionářů, od kterých dostalo název „DIABALLO" (později diabolo).


Diabolo + DVD - kvalitní diabolo a ovládací hůlky s instruktážním DVD. Na DVD najdete návod jak s diabolem správně zacházet a jak zvládnout základní triky.


diablo 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

All Rights Reserved ©2016